Kapitola první-Nesnáším ho

ANDY:

„Co dělat?Co jen sakra dělat?“Sednu si na kapotu auta a čekám až Ash  vymyslí plán co udělat v pustině bez nabíječky.Auto tu neprojelo ani jedno takže vylučuju  i  to že tu poblíž bude nějaký barák.“Nechceš se jenom po okolí porozhlédnout?Možná tu něco bude!“prolomí  Ash dlouhé ticho co mě aspoň uklidnilo.Rozhodnu se zvednout a vykročit v krok před.

ASHELY:

Andy je fakt na mně naštvaný za to že jsem tu nabíječku od baterky nechal doma.Ale sám chtěl abychom jeli do toho města,že tu v životě nebyl a že chce vědět kde bude mít koncert,tak prosím už to ví.“Sorry,ale já to fakt nevěděl!“snažím se pořád o omluvu jenže Andy má svou hlavu se kterou nikdo nepohne.Bohužel mi odpoví jenom tím že více přidá do kroku.

ANDY:

Ať se pořád proboha neomlouvá už mě to fakt nebaví ho poslouchat hraje si na neviňátko.Před námi se rýsoval v ukrutné mlze dům.Doufal jsem že někdo bude doma a pochopí naší potřeby.Ashley nechápavě kroutil zadu hlavou.

ASHLEY:

Myslím že přidal do kroku jenom kvůli tomu že byl pořádně na mně naštvaný ale já za to fakt nemůžu.V dáli v mlze jsem uviděl dům.Byl jsem šťastný že v takovém zapadákově může někdo bydlet.Doufám že tam budou bydlet mladí ne staří,jim musíte co minutu opakovat co vlastně chcete.

Andy otevřel vrátka a vstoupil dovnitř já jako vždy jsem šel pozadu.

ANDY:

Doufal jsem že nás pochopí.Na zvonek jsem šahal nerozhodně.Ashley   za mnou nervozně přešlapoval.Stiskl jsem zvonek a zaťal rty.Nestidím se jen mi je trapné vykládat o tom jak můj kámoš zapomene na něco jako je dobití baterky do auta.Dlouho nikdo neotvíral.Už jsem byl připravený se otočit na patě a pustit se znovu do Ashlyho jenže najednou někdo otevřel.Byla asi o deset cenťáku menší než já a to neměla boty ani nestála o moc víše než já.Měla přehozený přes sebe župan,černé dlouhé vlasy jí zakrývaly obličej z kterého šlo jenom vyčíst rozespalost.“Omlouvám se,že ruším ale nejede nám auto můžem si u vás dobít baterii? „zeptám se a vlasy si snaží hodit na bok ať na mě vidí.Nebo já na ní?

ASHLEY:

Přes Andyho nic nevidím je strašně vysoký.Nebudu se strapňovat tým že se postavím na špičky.

ALICE:

Sobota sedm ráno a dva mladíci co neumí používat mozek co asi odpovím no?“Samozřejmě že můžete.Kde máte auto?“zkouším vytvořit normální obličej a pokus asi vyšel potom co tomu ve předu se rozjasnil na obličeji usměv.“Asi  kilometr jsme šli pěšky“snažil se působit hrdincky ale ten druhý se za ním schovával.“Počkejte chvíli převleču se a odtáhnem vaše auto jsem dejte mi pět minut“zavřu dveře a vyběhnu nahoru.

ANDY:

Páni nečekal jsem že takhle nám pomůže čekal jsem že nás pošle do háje.Kouknu na Ashe který si tam našel kamínek na hraní.“Aspoň že tu bydlí tak milá holka jako je ona.“snažím se mu ten kamínek přebrat.

ASHLEY:

„To byla holka?Přes tebe nikdy nic nevidím!“začnu Andymu vyčítat jeho výšku ale on si stím nedělá starosti.S Andym se zabereme do hry s kamínkem tak že jsme si nevšimli že už ta holka vyšla.

ALICE:

Oblékla jsem si legíny a černo-fialovou dlouhou košili s černým páskem a tenisky.Vlasy jsem nechala rozpuštěné.Vyšla jsem ven a kluci si hráli asi s kamínkem což mě taky uchvátilo a nechtěla jsem ručit.Po chvíli si mě všimnul ten menší s kluků a upozornil toho druhého.Ten se otočila já mu podala ruku.Nechápal o co jde.“Však ať vím koho budu mít na pár hodin doma!“pousměju se.“Aha,no,hmm,jsem Andy a toto je kámoš Ashley.“hmm takže Andy a Ashley.“Ashely je spíše typické jméno pro holku a ty máš do holky i vzhledově daleko. Já jsem Alice takže všichni jsme od A.“pousměju se.

ASHLEY:

Byl jsem nadšený že mi tak polichotila a to o mně nic nevěděla.No věděla jsme menší než Andy,hlupák co se neumí postarat o auto a že se jmenuju Ashley.Oplatil jsem jí lichotku.Aspoň pro mě to byla lichotka.“Díky.Ty máš zase krásné oči.“pousmála se.Mě se doopravdy líbili její modro-šedé oči.Zajímavá kombinace.Andy se křivě pousmál a Alice se rozešla k autu.Byl to Huindai i30 v modré barvě.Strašně se mi líbila její chůze byla něčím výjmečná než ostatní.Andy si okamžitě zabral místo ve předu a já si sedl do zadu.Celou cestu jsme mlčeli až Andy vykřikl že jsme tu.Alice vystoupila spolu s Andym já radši zůstal sedět.Měl jsem divní pocit.Chtěl jsem vystoupit a Andymu ukázat že je jen moje ale vypadalo by to divně.

ANDY:

Fakt se mi líbila.Byla něčím jiná.Šel jsem jí pomoct.Ashley seděl ve vnitř.Alice řekla že nás odtáhne.Šel jsem za Ashelym jsem šel aby nám pomohl.Vylezl a pomohl nám připevnit auto.“Kdo je lepší řidič z vás dvou?“zeptá se Alice a rozesmátě otevře dveře.“Andy!“vykřikne Ashley a já se jenom na něho pobaveně kouknu.Alice mě nasoukala do auta a pobaveně zavřela dveře.S Ashlem si sednou do auta navzájem.Já jsem zůstal sám v autě.“NEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!!!!!“zařvu.

ASHLEY:

Jo sedím s ní sám v autě díky Bože.“Můžu mít pár otázek?“bylo jich snad milion ale chtěl jsem jí dát jistotu že jich bude jenom pár.S roztomilim úsměvem přikívla.“Kolik ti je?“zeptám se opatrně.Opět se usměje.“To není důležité.Stidím se za svůj věk“odpískala hned první mojí otázku.“Když povím kolik je mě tak se rozhodneš mi to říct?“

ALICE:

O svém věku jsem nerada mluvila.“Hádej máš tři pokusy já potom zkusím hádat tvůj věk.“řeknu vyzívavě.“25“jenom se pousměju.“Takže jo?“řekl šťastněji a já jenom zavrtěla hlavou.“Hmm,24“opět jsem zavrtěla hlavou.“Nevím zdávám se“řekl a já odbočila k domu.“Zkus“ vypnu motor.“26“opět se netrefil ale příjemně mě polichotil.

“Ne 28“

„Teď hádáš ty pokuď vím.“Andy vystoupil a já taky.