Souboj Kapel 1.

Chci se na začátek jse představit.Jsem Monča teda Monika.Bydlím v Šuranech na Slovensku.Patřím mezi typy že lásku mají dlouhou.Jsem větší postavy,mám dlouhé hnědé vlasy.Mám až vybledlé modré oči.Mám trhlé nápady a mám nejradši tři kapely:The Paranoid,Rosemaid a Black Veil Brides.
Paprsky ranního,prázdinového sluníčka jsou tu.Ráno začínám jak jinak než u mé misky musli s mlékem.Pak jdu do pokoje a ustelu jsi postel.Pak přeskočím do koupelny a udělám si ranní hygienu a nachystám si věci na můj lidský obličej, jinak bych vypadala jako zombie.Opět přeskočím do pokoje kde jsi vezmu kraťásky a tilko.Tak jdu ze sebe udělat člověka a jdu si zaběhat, řeknu si vduchu a jdu se malovat.Udělám si linky a dám si lesk.Vlasy jsi dám do copku a beru MP4.Seběhnu dolů, kde jsi obuju tenisky a otevírám dveře.Kdo za nimi nestojí?Tři kluci které dobře znám:Igor,Roman a Patrik.''Tak jdeme pánové dnes vám to nandám'' řeknu a bouchnu dveřmi.''No to som zvedav'' odpoví Igor a zakroutí hlavou, ale mě to nezajímá a běžím.Pootočím se ''No ták vy srabotky makejte'', ale nevšimnu si že někdo přade mnou běží taky a vypadá to, že on taky zrovna dvakrát nedával pozor co je před sebou. Najednou jsem o něj zakopla a spadla do trávy.''Jé, prepáč'' řekne ten kluk.''Ne, já bych se měla omluvit'' odlepuju se ze země a zatím se kluci se smíchy popadali, tak po nich hodím kámen ať nemusím křičet a hned pochopili, že mají být sticha.''Prepáč, ospravedlňujem sa….'' řekl ten kluk, který se nademnou skláněl.''Ne neomlouvej se, to bych se měla já omluvit'' odpovím.''A čo zmrzka?'' zeptá se a jako by čekal, že ho odkopnu.''Jo můžem'' a otírám si zadek od hlíny.
Jak jsme šli parkem, tak jsme kecali o všem možném.Jak dojdem k místu, tak už začíná vytahovat peněženku ale já ho zbrzdím.''Já zaplatím tobě a ty mi jasný?'' řeknu z důrazem.''Tak áno, akú by si chcela? Zeptá se a úšklebkem a naznačí, že se mu to moc nelíbí.''Hmm, čokoládovou malou samozdřejmně a ty? posunu se ve frontě.''No já si dám vanilkovu, rovnako malu nechcu byť tlustoch'' zasměje se.Tohle jsem od kluka ještě neslyšela, řekla jsem si v duchu.Přišla jsem na řadu.Hmm, jakou to chtěl?zamyslím se a on hned VANILKOVU!''Jo vanilkovou malou'' vytasuju svojich patnáct korun.Měl samý problém jako já, tak mu poradím ''Čokoládovou''.''Jo vlastne, malu čokoladovu'' a prodavačka se pousměje.''Jdeme k molu?''zeptám se ho.''Môžeme'' odpoví a vyrážíme.U mola mi zazvoní mobil a není to nikdo jiný než Roman.